WarriorS Summer Cup II
V tento den jsme dosáhli prozatím nejlepšího výsledku naše týmu! Dostali jsme 3. místa LB a získali náš historicky první pohár!!!!
Je velikou škodou a zároveň ostudou, že jsme jej získali jen ve čtyřech hráčích v poli + brankář. Kromě dlouhodobě zraněného Obiho a momentálně zraněného Vaňouse nás nechali ve štychu Richard (bez udání důvodu) s Danem (bez komentáře….). Pro mne osobně je největším zklamáním neúčast Dana, který celý tým při přihlášce na Summer Cup vyhecoval ať jdeme hrát jako jediný tým po oba dva dny turnaje. Takže Dane, máš co napravovat!!!! Nemůžu tvrdit, že by náš tým skončil na turnaji lépe, to teď už nezjistíme, ale šance by byla nepochybně větší a radost z případného úspěchu také!!! To samé se týká Richarda!
A jak se náš úspěch rodil?
Hned na začátku turnaje jsme zjistili, že máme zaručený postup min. do LB (čili skupiny kde hrají play off týmy postupující ze 4 a3 místa základní skupiny). Turnaje se totiž nezúčastnil tým naší skupiny Benago D. Na první pohled pozitivní zpráva. Neznamenalo to ovšem nějaké razantní ušetření sil do dalšího průběhu turnaje. Jednoduše byla prodloužena hrací doba zápasů naší skupiny. Ještě že nám na 2 zápasy pomohl Petr!
Hned v prvním zápase jsme narazili na nejsilnějšího soupeře skupiny - Kmochův Odkaz. Jakýkoli výsledek než prohra by byl před zápasem brán jako úspěch. A taky že se zadařilo! Soupeř se sice snažil na nás vlétnout, ale my se nedali a naše nabuzení nás drželo nad vodou. Brzy jsme inkasovali a prohrávali i přes vyrovnanou hru v poli 0:1. Možná i proto, že jsme si nestavěli před zápasem vzdušné zámky, nedošlo k našemu zatím největšímu problému, že celkem pravidelně dochází při nepříznivém stavu k zhroucení naší taktiky a vzniku pocitu, že každý musí vyrovnatJ. Dál jsme trpělivě bránili v bloku a snažili se vyrážet k rychlým protiútokům. Paradoxně se nám podařilo vyrovnat po motané Petra u rohového praporku, následnému prostrčení mičudy na Pavla a ten naprosto neočekávaně po půl roce trefil bránu a nám zajistil remízu. Pavle gratulujeme a přejeme častější frekvenci zásahu do černého!!!! V tomto zápase musím zdůraznit dva zázračné zákroky HK, který nás neskutečně podržel. Byl nejlepším hráčem! A také dám Pavla za proměnění střelecké smůly!
Ve druhém zápase nás vyzval 1. FC Radík. Asi nejpočetnější tým turnaje. Mírně nás přehrával a asi v polovině zápasu se po střele z pravé strany a z velikého úhlu ujal vedení 1:0. Jednak to byla opravdu povedená rána, ale myslím si, že HK nemůže mít svědomí čisté! Snažili jsme se vyrovnat. Škoda nepřesných přihrávek Petra před branku Jirkovi. Asi největší šanci měl na srovnání Jirka. Po odražené střele Petra se zmocnil míče a po dvou krocích vypálil z levé strany směr pravá strana soupeřovy brány. Ke své smůle udělil balónu opačnou rotaci než by bylo příhodné a trefil horní růžek brány. Škoda že se tato nechytatelná střela neujala. A jak staré moudro praví: nedáš – dostaneš, tak se stalo. Soupeř vystřelil z půlky hřiště a HK se jen ohlédl. Nevím zda neviděl přes Petra, ale na takovéto střely by měl reagovat. Nechci mu nic vyčítat bo jsme nedali ani gól, ale i tak bych jej označil za smolaře zápasuJ.
Třetí zápas
Vzhledem k výsledku zápasu Kmochův Odkaz : 1. FC Radík bylo jasné, že z druhého místa nepostoupíme. A tak jsme se snažili vybojovat 3. místo ve skupině zajišťující teoreticky přijatelnějšího soupeře pro play off. O konečné umístění ve skupině jsme si to rozdali s týmem RAMS. Soupeře jsme v podstatě k ničemu nepustili a je naší střeleckou neschopností, že jsme vyhráli jen 1:0. Gól dal Lukáš. Nejlepšího hráče zápasu vzhledem k hubenému výsledku nevyhlásím!
A začalo play off. A šlo o velice pikantní souboj s SG1. A proč pikantní? Protože tento tým je „následníkem“ FC Templáři a znalci našeho týmu jistě správně tuší, že jde o tým, ze kterého jsme po půlroční anabázi odešli a založili si FC Necropolitano. Takže derby jako řemenJ! Soupeř se v průběhu turnaje nad očekávání jevil velice sympaticky. V zápase nám byl docela vyrovnaným soupeřem. Nepřehrávali jsme jej zcela jednoznačně, ale dovoluji si tvrdit, že jsme mírně navrch měli. Ale zase ta naše střelecká impotence! I když síly v horku docházeli, dřeli jsme jako koně! A zápas dospěl k penaltovému rozstřelu. Jediný člen našeho týmu se zalekl vzít na sebe zodpovědnost – PavelJ. První penaltu kopal soupeř. HK skvěle znervózněl soupeře a ten přestřelil! Jako první za náš tým šel kopat Marek. A nedal Charliemu šanci! Vedli jsme 1:0! Pak ovšem soupeř vyrovnal a šel kopat Jirka. Vím že spoluhráči moc nevěřili že proměním, ale jako kovanej Sparťan jsem s plnou důvěrou v sama sebe sebral balón, postavil na značku a rozběhl se. A jak myslíte že penalta dopadla? Správně, Charlie šel na jednu stranu, já ránou na druhou, ale Charlie se prohnul jako paragraf a zázračně lapil! Škoda, už jsem věřil že je gól. I tak jsem byl vnitřně rozhodnu, že půjdu kopat případnou čtvrtou penaltu a že navzdory všem rozhodnu. Ale jdeme dál. Soupeř se mohl ujmout vedení, ale HK byl proti a vynikajícím zákrok soupeře nerozradostnil. Drama jako sviňa! A mohl rozhodnout Lukáš. Věřil jsem mu. Ale dopadl naprosto stejně jako já! Je vidět, že Charlie tyto zázračné zákroky umí. Soupeř opět měl šanci. Jenže přestřelil! A Lukáš chtěl moc napravit nepovedený kop a šel rozhodnout. Bylo vidět že je to zkušený hráč. Bombou po zemi do pravého rohu rozhodl!!! To vám bylo radosti! Hned po tomto zápase jsme si se soupeřem domluvili odvetu na následující neděli. Tak držte palce! Nejlepší hráči: Lukáš za neúnavnou dřinu a proměněnou penaltu, Marek za proměněnou penaltu a HK za bravurní zákrok v rozstřelu, Jirka za odvahu (to jen aby Pavel příště sebral odvahuJ )
Po tomto zápase jsme sotva pletli nohama. A šli jsme na tým složený částečně z anglický a českých hráčů - !nBev Tigers. Soupeř nás doslova uběhal. Sáhli jsme si na dno sil. Ujal se vedení, a Lukáš asi z vidiny vzdalujícího se úspěchu znervózněl. Chtě nechtě si přiznejme, že nás celým průběhem turnaje táhl. Ale co se dělo ke konci zápasu, si nesmí dovolovat a měl by v tomto směru na sobě co nejrychleji zapracovat (asi se teď bude na mne zlobit, ale je to tak), ať neznehodnocuje své jinak výborné výkony! Rozhodčí nesprávně odpískal v náš neprospěch rohový roh. Lukáš měl námitky. V pořádku, ale místo aby se začal věnovat hře, neustále se s rozhodčím dohadoval. Soupeř nelenil, okamžitě rozehrál na hráče co byl poblíž hádajícího se Lukáše, ten vystřelil a bylo rozhodnuto. 2:0. Třeba by se nám nepodařilo srovnat, ale ještě byla šance po rohu k protiútoku. Místo toho jsme obdrželi branku. Lukáš se o to víc dohadoval až rozhodčímu došla trpělivost a Lukášovi dal červenou! Taková nedisciplinovanost se nesmí opakovat! Naštěstí zbývaly necelé dvě minuty do konce. Škoda!
Po zápase jsme se s Lukášem pohádali. Ale stojím si za svým. Nebylo to poprvé a nechci, aby se tato situace někdy opakovala! Námitky jistě. Ale přiměřené. Důležitý má být náš výkon!!
A jdeme do boje o 3. místo. Věřili jsme si opět na penalty a šli jsme do souboje s taktikou pozorného bránění. Z počátku byla vidět Lukášova nasranost, ale tu přetavil ve vynikající výkon! Soupeř naštěstí nebyl z nejběhavějších a my se neskutečně semkli a dolovali poslední síly. A vyplatilo se nám to. Soupeři jsme se vyrovnali. Hra byla docela tvrdá, nicméně nebyl zákeřná. Asi v polovině zápasu to s námi vypadalo bledě. Soupeřův útočník se řítil na naši bránu a Lukášovi nezbylo než jej zastavit faulem. Rozhodčí tentokráte byl k Lukymu milosrdný a ukázal mu jen žlutý kartónek. Uf. Začali jsme zvyšovat aktivitu. Pavel neúnavně v předu napadal a šlapal jak Emil Zátopek v Helsinkách. Lukáš se snažil dravě protahovat na dostřel brány, Marek držel obranu tvrdými leč férovými zákroky. Já se snažil kličkovat, aby si kluci odpočinuli a málem se mi podařilo ve středu hřiště vymotat tři hráče. Jeden krok a šli jsme s Lukášem sami na bránu. Všichni jsme hráli jako v transu. Nechtěli jsme si náš první větší úspěch po tomto náročném dni nechat ujít. A nečekaně jsme rozhodli. Jirka vybojoval za půlkou míč, chvíli jej podržel, Lukáš se nenápadně přesunul na pravou stranu a křikl si o míč. Jirka milimetrovým obloučkem předložil míč Lukášovi k noze, ten neváhal a prostřelil padajícího brankáře! 1:0!! Samou radostí jsem doběhl k Lukášovi a málem jej přeskočil. Ještě že mě zachytilJ. DíkyJ)). Poté jsme se zatáhli, vzdali se nějakých pokusů o protiútok a jen odkopávali balóny. Soupeř už nic nevymyslel a my se mohli začít radovat! A jak tady vybrat nejlepšího hráče? Nejde to, nejlepší byl celý tým!!!!!