Bosáliga Kap – Čutokopáno stadium
V slunnou sobotu jsme se ve složení Petr, Lukáš a Jirka vypravili k zatopenému lomu v Hříměždicích. Konal se zde druhý ročník turnaje “Bosáliga Kap – Čutokopáno stadium“. Pravidla byla: 3 na 3, bos, malé branky (nesmělo se chytat rukama) a hrálo se 2*8 min v základních skupinách a 2*5 min ve vyřazovací části. Turnájek měl začít v 9:00h a proto jsme si ráno přivstali a s chmurným pohledem na zataženou oblohu vyrazili. Čím více jsme se blížili k místu konání turnaje, tím se také lepšilo počasí i naše nálada. Je pravda, že spousta týmu z Prahy nebyla tak odvážná jako my a raději nepřijeli vůbec. Po příjezdu nám bylo jasné, že v 9:00 se hrát nezačne. V autech okolo lomu bylo možno spatřit naprosto vytuhlé a po předešlém bouřlivém seznamovacím večírku značně nateklé budoucí protihráčeJ. Nechtěli jsme zůstat příliš pozadu a jakmile byl otevřen bar, tak jsme si dali pivečko, kolu s rumem,… a to několikrát. Postupně se první ospalci začali probouzet. Panovala naprosto uvolněná a přátelská nálada. Poté přišla na řadu prohlídka hřiště. No hřiště…..jednalo se o vysekanou část louky a nejhlubší díry byly čerstvě zasypány hlínou. Než ve velkém vedru vyschla a ztvrdla, tak to šlo. Turnaje se nakonec zúčastnilo 11 týmů rozdělených do 2 skupin s tím, že postupovali první 4. Řeklo by se pohoda. Nepostoupit by byla ostuda. Jenže s malým balónkem na hrbolatém hřišti zkuste předvádět zázraky!!! Aspoň byla sranda. Po rozlosování jsme hráli s týmem „Nečum“. Kluky jsme rozstříleli zásluhou Petra a Lukáše 8:2 (góly: Petr –4, Lukáš 3 a Jirka 1) a ihned jsme si získali respekt a byli jsme pasování na černého koně turnaje. Šlo o nejvyšší výhru v turnaji vůbec. Druhý zápas jsme ovšem spadli zase na zem. Prohráli jsme s týmem „plážový frája 1:2. Gól dal Petr. Bohužel jsme doplatili na nerovnost terénu a nečekaný odskok balónu. Další zápas jsme remizovali s týmem Roxy 2:2 (Petr 2 góly). Hráli jsme s naším nejoblíbenějším soupeřem. Hádejte kdo navázal a proč tak přátelské vztahy? Kdo zná Lukáše, tak je mu to jasnéJ)))). V týmu Roxy hrály totiž 2 pohledné mladé dívčinyJ. Poslední zápas ve skupině jsme s přehledem vyhráli 4.2 (Petr 4 góly) nad týmem „Pr_del“ a s přehledem postoupili ze 2. místa ve skupině. Ve vyřazovacím zápase jsme už byli trochu unaveni, neboť jako jediný tým jsme neměli hráče na střídání (že Pavle?J) a v úmorném vedru síly rychle ubývali. Soupeř nás předčil nezvyklou agresivitou a zvláště jeden hráč si pletl fotbálek s řezničinou. Po smolném gólu z poloviny hřiště a odskoku na drnu jsme prohrávali 0:1. Veškeré síly jsme vrhli do útoku a podařilo se mi vymodlit penaltu. Kopala se přes celé hřiště do prázdné brány. Trestání se ujal Petr a hodně jsme doufali v jeho úspěch. Bohužel těsně minula a my museli bojovat dál. V druhém poločase jsme bohužel obdrželi 2. gól a bylo po zápase. K překvapení všech pro nás turnaj skončil. Nicméně příští rok se turnaje rádi zúčastníme neboť takto pohodových turnajů s výbornou atmosférou a pěkným prostředím není mnoho. A třeba nalákáme i ostatní spoluhráče a vytvoříme týmy dva.